Reference API
Přehled toho, co @edubeam/fem 0.3 exportuje, seřazený podle toho, k čemu to použijete. Všude se používají jednotky SI: m, N, N·m, N/m, Pa, K a rad. Označení (LabelType) jsou string | number a ukládají se jako řetězce. Metody, které tu nejsou uvedené, jsou interní: v TypeScriptu jsou veřejné jen proto, že je volají vlastní třídy řešiče.
Exporty
| Export | Druh | Oddíl |
|---|---|---|
LinearStaticSolver | třída | Výpočty |
Solver | abstraktní třída | Výpočty |
Domain | třída | Domain |
Node | třída | Node |
Beam2D, Element | třídy | Prvky |
Material, CrossSection | třídy | Materiály a průřezy |
LoadCase | třída | Zatížení |
NodalLoad, BeamConcentratedLoad, BeamElementUniformEdgeLoad, BeamElementTrapezoidalEdgeLoad, BeamTemperatureLoad, PrescribedDisplacement, Load, BeamElementLoad | třídy | Zatížení |
DofID | enum | DofID |
LabelType, EnumDictionary, MaterialParameters, CrossSectionParameters | typy |
Výpočty
LinearStaticSolver
const solver = new LinearStaticSolver()
| Člen | Typ | Popis |
|---|---|---|
domain | Domain | Model |
loadCases | LoadCase[] | Na začátku obsahuje jeden stav, 'DefaultLC'. Další přidáte pomocí new LoadCase(label, solver.domain): Zatěžovací stavy. |
solve() | void | V případě potřeby očísluje rovnice, sestaví a vyřeší všechny zatěžovací stavy. U mechanismu může vyhodit chybu, ale ne vždy. Od verze 0.3.1 nic nevypisuje; verze 0.3.0 vypisovala dobu výpočtu. |
codeNumberGenerated | boolean | Po přidání nebo odebrání uzlů či prvků nebo po změně podpor ho nastavte na false: proč |
neq, pneq | number | Počet volných a podepřených stupňů volnosti, po výpočtu |
k | mathjs Matrix | Sestavená globální matice tuhosti, po výpočtu |
getNodeDofIDs(label) | number[] | Stupně volnosti uzlu, po výpočtu |
EigenValueDynamicSolver ve zdrojovém kódu existuje, ale exportovaný není.
Domain
solver.domain uchovává model ve čtyřech objektech Map s klíčem, kterým je označení převedené na řetězec: nodes, elements, materials, crossSections. Metody pro odebrání nemá: uzel nebo prvek odeberete pomocí domain.nodes.delete(label) a domain.elements.delete(label) a poté znovu očíslujete.
| Metoda | Vrací | Popis |
|---|---|---|
createNode(label, coords?, bcs?) | Node | coords [x, y, z] v m (výchozí [0, 0, 0]), bcs podepřené DofID (výchozí žádné) |
createBeam2D(label, nodes, mat, cs, hinges?) | Beam2D | nodes [first, second], hinges [atFirst, atSecond] (výchozí [false, false]) |
createMaterial(label, params?) | Material | Viz Materiály a průřezy |
createCrossSection(label, params?) | CrossSection | Viz Materiály a průřezy |
getNode(label), getElement(label), getMaterial(label), getCS(label) | objekt | Pro neznámé označení vyhodí RangeError. getElement má typ Element: chcete-li číst výsledky, napište as Beam2D. |
Vytvoření objektu s označením, které už je použité, nahradí původní objekt.
Node
| Člen | Typ | Popis |
|---|---|---|
label | string | |
coords | number[] | [x, y, z], m. Jeho změnou uzel posunete. |
bcs | Set<DofID> | Podepřené stupně volnosti. Jeho nahrazením změníte podporu. |
lcs | number[][] | undefined | Pootočené osy uzlu, pokud nějaké má |
updateLcs({ locx, locy }?) | void | Pootočí osy uzlu: locx je jeho osa x v globálních složkách, locy [0, 1, 0]. Bez argumentu osy vrátí do výchozí polohy. |
hasLcs() | boolean | Zda jsou osy pootočené |
getUnknowns(lc, dofs) | Matrix, nebo number pro jeden stupeň volnosti | Posuny (m) a pootočení (rad) v osách uzlu |
getReactions(lc, global?) | { dofs, values } | Reakce v podepřených stupních volnosti v pořadí bcs: N, N·m. values je pro více reakcí matice mathjs Matrix, pro jednu jednoprvkové pole, pro volný uzel []. S global true u pootočeného uzlu: všechny tři stupně volnosti v globálních osách, dofs [0, 2, 4], values pole s nulou tam, kde podpora nic nedrží. Jak je číst. |
Prvky
Beam2D
Dvouuzlový Timošenkův nosníkový prvek v rovině x–z se třemi stupni volnosti v každém uzlu (Dx, Dz, Ry). x je vzdálenost v metrech od prvního uzlu; n je počet úseků, bodů je tedy n + 1.
| Člen | Vrací | Popis |
|---|---|---|
label, nodes, mat, cs | string, string[], string, string | |
hinges | [boolean, boolean] | Uvolnění momentu v prvním a druhém uzlu |
computeNormalForceAt(lc, x) | number | N, tah kladný |
computeShearForceAt(lc, x) | number | V, kladná tam, kde M roste ve směru lokální osy x |
computeBendingMomentAt(lc, x) | number | M, kladný při tahu na straně lokální +z |
computeNormalForce(lc, n) | { x, N } | N v n + 1 bodech |
computeShearForce(lc, n) | { x, V } | V v n + 1 bodech |
computeBendingMoment(lc, n) | { x, M } | M v n + 1 bodech |
computeLocalDefl(lc, n) | { u, w } | Posuny ve směru prvku a kolmo na něj, v lokálních osách, m |
computeGlobalDefl(lc, n) | { u, w } | Totéž v globálních osách x a z |
computeEndForces(lc) | Matrix | [X12, Z12, M12, X21, Z21, M21], síly, kterými uzly působí na prvek, v lokálních osách |
computeEndDisplacement(lc) | Matrix | Koncové posuny v lokálních osách, včetně pootočení v kloubech |
computeGeo() | { l, dx, dz } | Délka a průměty, m |
computeT() | Matrix | Transformační matice 6 × 6 z globálních do lokálních os |
computeLocalStiffnessMtrx() | { answer } | answer: lokální matice tuhosti 6 × 6 s kondenzovanými klouby |
computeStiffness() | Matrix | Globální matice tuhosti 6 × 6 |
computeShearFactor() | number | |
getMaterial(), getCS() | Material, CrossSection |
V místě osamělé síly vracejí metody …At hodnotu těsně za ní. Element je abstraktní základní třída Beam2D; tento typ používají domain.elements a getElement.
Materiály a průřezy
MaterialParameters | Jednotka | Výchozí | K čemu slouží |
|---|---|---|---|
e | Pa | 1 | tuhost |
g | Pa | 1 | smyková tuhost |
alpha | 1/K | 1 | změna teploty |
d | kg/m³ | 1 | ve statice se nepoužívá |
CrossSectionParameters | Jednotka | Výchozí | K čemu slouží |
|---|---|---|---|
a | m² | není, povinný | osová a smyková tuhost |
iy | m⁴ | není, povinný | ohybová tuhost |
k | – | není, povinný | smyková tuhost ; 1e32 smykovou deformaci vypne |
h | m | není | nerovnoměrné oteplení (bez něj NaN) |
iz, dyz, j | m⁴ | není | Beam2D je nepoužívá |
Chybějící parametr materiálu má hodnotu 1, ne nějakou typickou hodnotu; chybějící a, iy nebo k způsobí, že všechny výsledky jsou NaN. Ani v jednom případě nevznikne chyba. Obě třídy mají metodu change(params), která nastaví zadané parametry, a uchovávají je ve vlastnostech se stejnými názvy.
Zatížení
LoadCase
| Metoda | Vrací | Hodnoty |
|---|---|---|
createNodalLoad(node, values, lcs?) | NodalLoad | { [DofID.Dx]: N, [DofID.Dz]: N, [DofID.Ry]: N·m }; lcs (výchozí false) true: v pootočených osách uzlu |
createBeamElementUniformEdgeLoad(el, [fx, fz], lcs) | BeamElementUniformEdgeLoad | N/m po celém prvku |
createBeamElementTrapezoidalEdgeLoad(el, [fx1, fz1], [fx2, fz2], lcs) | BeamElementTrapezoidalEdgeLoad | N/m v prvním a druhém uzlu, mezi nimi lineárně |
createBeamConcentratedLoad(el, [fx, fz, my, a], lcs) | BeamConcentratedLoad | N, N, N·m, ve vzdálenosti a m od prvního uzlu |
createBeamTemperatureLoad(el, [dTc, dTb, dTt]) | BeamTemperatureLoad | K: těžiště, dolní vlákna, horní vlákna |
createPrescribedDisplacement(node, values) | PrescribedDisplacement | { [DofID.Dz]: m, … } v podepřených stupních volnosti, v osách uzlu; ve volných stupních volnosti se ignoruje |
U prvkových zatížení znamená lcs true lokální osy (x ve směru prvku, z kolmo na něj) a false globální osy. Spojitá zatížení se vztahují na metr délky prvku. Příklady najdete na stránce Uzlová a prvková zatížení.
| Člen | Typ | Popis |
|---|---|---|
label | string | |
nodalLoadList | NodalLoad[] | |
elementLoadList | BeamElementLoad[] | Prvková a teplotní zatížení |
prescribedBC | PrescribedDisplacement[] | |
solved | boolean | true po úspěšném výpočtu |
getElementLoadsOnElement(el) | BeamElementLoad[] | Zatížení na jednom prvku |
Objekty zatížení uchovávají své hodnoty ve veřejných vlastnostech, které můžete před dalším výpočtem změnit: values (a lcs) u NodalLoad, BeamElementUniformEdgeLoad, BeamConcentratedLoad a BeamTemperatureLoad; startValues a endValues u BeamElementTrapezoidalEdgeLoad; prescribedValues u PrescribedDisplacement. Každý má target, označení objektu, na který působí.
DofID
| Název | Hodnota | Používá Beam2D |
|---|---|---|
Dx | 0 | ano |
Dy | 1 | ne |
Dz | 2 | ano |
Rx | 3 | ne |
Ry | 4 | ano |
Rz | 5 | ne |
Výsledky
Výsledky se čtou z Beam2D (vnitřní síly, průhyby, koncové síly) a z Node (posuny, reakce), vždy pro zvolený LoadCase a po solve(): viz obě tabulky výše a stránku Čtení výsledků, kde jsou příklady a znaménka. Ve zkratce:
| Co chcete získat | Volání |
|---|---|
| Reakce, N a N·m | node.getReactions(lc) |
| Posuny, m, a pootočení, rad | node.getUnknowns(lc, [DofID.Dx, DofID.Dz, DofID.Ry]) |
| N, V nebo M v bodě, N a N·m | beam.computeNormalForceAt(lc, x), computeShearForceAt, computeBendingMomentAt |
| N, V nebo M podél prvku | beam.computeNormalForce(lc, n), computeShearForce, computeBendingMoment |
| Deformovaný tvar, m | beam.computeLocalDefl(lc, n), computeGlobalDefl |
| Koncové síly, N a N·m | beam.computeEndForces(lc) |
| Obrázek toho všeho | StructurePlot nebo structureSvg z @edubeam/plot |