Jednotky a znaménka

Řešič nemá vlastní soustavu jednotek: počítá s čísly, která mu dáte. Zadáte-li vše v SI, dostanete v SI i všechny výsledky. Příklady na těchto stránkách i aplikace EduBeam tak postupují vždy. Znaménka jsou stejná jako v aplikaci; její teoretický manuál je i s obrázky vysvětluje na stránce Souřadný systém a znaménková konvence.

Jednotky

VeličinaJednotkaPříklad
Souřadnice, délky, polohy na prvkum[6, 0, 0]
SílyN20e3 pro 20 kN
MomentyN·m10e3 pro 10 kNm
Spojitá zatíženíN/m12e3 pro 12 kN/m
Modul pružnosti a modul pružnosti ve smykuPa210e9
Plocham²28.5e-4 pro 28,5 cm²
Moment setrvačnostim⁴1943e-8 pro 1943 cm⁴
Změna teplotyK20
Součinitel teplotní roztažnosti1/K12e-6
Posuny, pootočením, rad0.01 pro 10 mm

Funguje jakákoli konzistentní soustava, například kN, m a kPa, se kterou vyjdou výsledky v kN a kNm. S jednotkami SI si ale nemusíte nic hlídat.

Osy

  • x míří doprava, z míří dolů a model leží v rovině x–z. Souřadnice se zapisují jako [x, y, z] s y = 0.
  • y míří k vám, ven z obrazovky. Pootočení a momenty se vztahují k ose y, takže kladné působí na obrazovce proti směru hodinových ručiček.
  • Lokální osa x prvku vede od jeho prvního uzlu k druhému. Jeho lokální osa z je lokální osa x pootočená na obrazovce o 90° po směru hodinových ručiček: u prvku zadaného zleva doprava míří dolů.

Protože z míří dolů, je tíhové zatížení kladné fz a hlava sloupu vysokého 4 m, který stojí v , leží v .

Stupně volnosti

Každý uzel modelu z prvků Beam2D má tři stupně volnosti, pojmenované výčtem DofID:

DofIDHodnotaVýznam
DofID.Dx0Posun ve směru x
DofID.Dz2Posun ve směru z, dolů
DofID.Ry4Pootočení kolem y, proti směru hodinových ručiček

Dy, Rx a Rz (1, 3, 5) ve výčtu existují, ale rovinné prvky je nepoužívají.

Znaménka výsledků

VýsledekKladná hodnota znamenáMetoda
Normálová síla NtahcomputeNormalForceAt
Ohybový moment Mtah na straně lokální +z: u nosníku zadaného zleva doprava tah dolecomputeBendingMomentAt
Posouvající síla VM roste ve směru lokální osy x, ; u nosníku zadaného zleva doprava otáčí úsekem po směru hodinových ručiček: u levé podpory prostého nosníkucomputeShearForceAt
Průhyb wve směru lokální +z: u nosníku zadaného zleva doprava dolůcomputeLocalDefl
Posun uzluve směru +x, +z (dolů), proti směru hodinových ručičeknode.getUnknowns
Reakcesíla, kterou podpora působí na konstrukci, ve směru +x, +z (dolů), proti směru hodinových ručičeknode.getReactions
Koncové sílysíly, kterými uzly působí na prvek, v jeho lokálních osáchcomputeEndForces

Kloub nosníku zatíženého směrem dolů proto vrátí reakci −36 000 N ve směru z, tedy 36 kN směrem nahoru.

Polohy na prvku

Všechny metody …At(lc, x) berou x v metrech od prvního uzlu prvku, ne jako poměrnou část jeho délky. Stejně se na prvku umisťují i osamělá zatížení.

Orientace prvku

M a w se měří ve vlastních osách prvku, takže na pořadí jeho dvou uzlů záleží. Vezměme nosník s 12 kN/m ze stránky Začínáme a zadejme ho oběma směry, se zatížením v globálních osách, [0, 12e3], false, aby v obou případech tlačilo dolů. Výsledky přečteme pomocí computeBendingMomentAt(lc, 3), computeLocalDefl(lc, 2).w[1] a computeShearForceAt:

PrvekM uprostřed rozpětíw uprostřed rozpětíV v A
['A', 'B'], zleva doprava+54 000 N·m+0,0499 m+36 000 N, v x = 0
['B', 'A'], zprava doleva−54 000 N·m−0,0499 m+36 000 N, v x = 6

Při zadání zprava doleva míří lokální osa z nahoru, takže tentýž nosník prohnutý dolů vrátí záporný moment a průhyb nahoru. N a V mají v každém bodě nosníku stejné znaménko jako předtím; jen x se měří od opačného konce. Zatížení zadané v lokálních osách (true) se otáčí s prvkem: u nosníku zadaného zprava doleva tlačí [0, 12e3], true nahoru.